Velký pátek

Původ a název

Velký pátek je den Kristova umučení a smrti na kříži, nejsmutnější den křesťanského roku. Katolická církev v tento den neslouží mši: při velkopátečních obřadech se čtou pašije podle Jana, věřící uctívají kříž a přijímají eucharistii z hostií proměněných na Zelený čtvrtek. Je to den přísného postu. Lidová tradice spojovala Velký pátek s magií: věřilo se, že se otevírají hory a vydávají poklady, a lidé se před svítáním chodili omývat do potoka pro zdraví.

Historie

Zákon č. 248/1946 Sb. učinil Velký pátek od 1. ledna 1947 svátkem, ale svátkový zákon z roku 1951 jej od roku 1952 vypustil a za komunistického režimu dnem volna nebyl. Zpět mezi ostatní svátky jej vrátil zákon č. 359/2015 Sb., účinný od 21. prosince 2015, takže poprvé se po desetiletích volno slavilo na jaře 2016. Velký pátek nepatří mezi dny, kdy musí mít velké obchody zavřeno. Zákon jej řadí mezi ostatní svátky, nikoli mezi státní svátky.

Tradice a oslavy

Kostely mlčí: zvony od Zeleného čtvrtka „odletěly do Říma“ a místo nich chodí děti s řehtačkami a klapačkami. Podle lidové víry se nesmělo hýbat se zemí, tedy rýt, kopat ani okopávat, nic se nepůjčovalo a nepralo se prádlo. V mnoha rodinách se jí postní jídla, třeba ryba nebo luštěniny. Volný den lidé využívají k přípravám na Velikonoce, pečení mazance a beránka i k výletům. Ve větších městech se konají křížové cesty.

Kdy den připadá

Velký pátek je pohyblivý svátek: připadá na pátek dva dny před Velikonoční nedělí, tedy mezi 20. březnem a 23. dubnem. V roce 2026 je 3. dubna, v roce 2027 26. března a v roce 2028 14. dubna. Spolu s Velikonočním pondělím vytváří čtyřdenní velikonoční víkend.

Související dny

• Zelený čtvrtek
• Bílá sobota
• Velikonoční neděle
• Velikonoční pondělí
• Květná neděle