Zelený čtvrtek

Původ a název

Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři, při níž Ježíš ustanovil eucharistii a umyl učedníkům nohy, a také jeho zatčení v Getsemanské zahradě. Český název nejspíš vznikl zkomolením německého Greindonnerstag, „čtvrtek pláče“, které se později chápalo jako grün, zelený. Lidová tradice pak barvu převzala doslova: na Zelený čtvrtek se jí zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý.

Historie

Liturgie Zeleného čtvrtka patří k nejstarším obřadům křesťanského roku. Večerní mší na památku Poslední večeře začíná velikonoční triduum, které trvá do Velikonoční neděle. Po Glorii při této mši zvony utichnou a znovu se rozezní až o Bílé sobotě večer; v lidovém podání „odlétají do Říma“. Biskupové dopoledne světí oleje a v některých kostelech kněz omývá nohy dvanácti mužům na památku Ježíšova gesta. Zelený čtvrtek není v Česku svátkem ani dnem volna.

Tradice a oslavy

Na stůl patří špenát, kopřivová polévka, zelí nebo jiné zelené jarní bylinky. Peče se pečivo zvané jidáše, stočené do tvaru provazu, na kterém se oběsil Jidáš, a jí se s medem. Místo zvonů chodí od čtvrtka do soboty děti s řehtačkami a klapačkami, ohlašují poledne a večer a za to dostávají drobné odměny. Hospodyně ráno vymetaly dům, aby se zbavily blech a nemocí. V mnoha kostelech se koná večerní mše s obřadem mytí nohou.

Kdy den připadá

Zelený čtvrtek připadá na čtvrtek tři dny před Velikonoční nedělí, tedy mezi 19. březnem a 22. dubnem. V roce 2026 je 2. dubna, v roce 2027 25. března a v roce 2028 13. dubna. Den pracovního klidu to není.

Související dny

• Velký pátek
• Bílá sobota
• Velikonoční neděle
• Květná neděle