Velikonoční neděle

Původ a název

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou vzkříšení Ježíše Krista třetí den po ukřižování. Český název vznikl ze spojení „velká noc“ a odkazuje na velikonoční vigilii v noci ze soboty na neděli, kterou slavnost začíná. Svátek navazuje na židovský Pesach, v jehož době se ukřižování podle evangelií odehrálo. Lidové velikonoční zvyky zároveň vítají jaro: vejce, mláďata a zelené ratolesti jsou symboly nového života.

Historie

Pravidlo pro výpočet data stanovil v roce 325 Nicejský koncil: Velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. Katolická a evangelické církve počítají datum podle gregoriánského kalendáře, pravoslavná podle juliánského, takže pravoslavné Velikonoce často připadají později. Velikonoční neděle sama mezi svátky v zákoně č. 245/2000 Sb. uvedena není, protože vždy připadá na neděli; dnem pracovního klidu je až následující pondělí.

Tradice a oslavy

Katolíci se účastní vigilie a slavnostní mše, při níž se světí velikonoční pokrmy: mazanec, beránek, vejce a maso. Na stole bývá velikonoční nádivka (hlavička) s kopřivami nebo jarními bylinkami a beránek pečený ve formě, posypaný cukrem a ozdobený praporkem. V domácnostech se dobarvují kraslice a pletou pomlázky na pondělí. Lidé se oblékají do nových šatů. Na Novojičínsku se v neděli konají jízdy kolem polí, kterými jezdci zvěstují vzkříšení.

Kdy den připadá

Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti, nejdříve 22. března a nejpozději 25. dubna. V roce 2026 je 5. dubna, v roce 2027 28. března a v roce 2028 16. dubna. Od ní se odvozuje celý Svatý týden i Velikonoční pondělí.

Související dny

• Velikonoční pondělí
• Velký pátek
• Bílá sobota
• Zelený čtvrtek
• Květná neděle