Velikonoční pondělí

Původ a název

Velikonoční pondělí je druhým dnem velikonoční oslavy vzkříšení. Česká lidová tradice jej spojila s jarním obřadem pomlázky: šlehání děvčat čerstvě spleteným vrbovým proutím jim má předat svěžest a zdraví jarního proutí. Samo slovo pomlázka souvisí s omlazením. Zvyk je doložen už ve 14. století, kdy se o něm zmiňuje pražský kazatel Konrád Waldhauser. V regionech má různé názvy: na Moravě mrskut nebo mrskání, jinde šmigrust či šupání.

Historie

Velikonoční pondělí bylo v Československu svátkem od roku 1939 a v letech 1952 až 2000 zůstalo dnem pracovního klidu i za komunistického režimu, na rozdíl od Velkého pátku. Zákon č. 245/2000 Sb. jej zařadil mezi ostatní svátky. Od roku 2016 patří k sedmi dnům, kdy musí mít obchody s prodejní plochou nad 200 m² zavřeno; od listopadu 2019 se zákaz vztahuje jen na maloobchod. Na rozdíl od Velikonoční neděle jde o skutečný den volna.

Tradice a oslavy

Ráno vyrážejí chlapci a muži s pomlázkou spletenou obvykle ze šesti až dvanácti vrbových proutků a ozdobenou stužkami. Při šlehání říkají koledy, například „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný“. Dívky a ženy je odměňují kraslicemi, sladkostmi, stužkou na pomlázku a dospělí koledníci často štamprlí slivovice. V některých krajích se dívky polévají vodou. Koledovat se chodí hlavně dopoledne. Pomlázka je dnes vnímána i kriticky a řada rodin ji drží jen symbolicky.

Kdy den připadá

Velikonoční pondělí připadá na den po Velikonoční neděli, tedy mezi 23. březnem a 26. dubnem. V roce 2026 je 6. dubna, v roce 2027 29. března a v roce 2028 17. dubna. Je to ostatní svátek a den pracovního klidu podle zákona č. 245/2000 Sb.

Související dny

• Velikonoční neděle
• Velký pátek
• Bílá sobota
• Zelený čtvrtek