Zimní slunovrat

Původ a název

Při zimním slunovratu dosahuje Slunce nejmenší deklinace vůči světovému rovníku. V poledne stojí nejníže nad obzorem a na severní polokouli je nejkratší den a nejdelší noc roku. Od tohoto okamžiku se den opět prodlužuje, nejprve jen o několik desítek sekund denně. Zimním slunovratem začíná astronomická zima. Návrat světla po nejtemnějším období roku byl v mnoha kulturách důvodem k oslavám.

Historie

Na zimní slunovrat se v římské době vázaly slavnosti Nepřemožitelného Slunce. Křesťanský kalendář položil do blízkosti slunovratu svátek Narození Páně 25. prosince, takže se zimní slunovrat v českém prostředí rozplynul ve Vánocích a v adventu. Lidové pranostiky přesto sledují návrat světla: „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále“ a „Na Hromnice o den více“.

Tradice a oslavy

Zimní slunovrat nemá v Česku vlastní tradiční svátek, protože připadá do posledního adventního týdne, krátce před Štědrým dnem. Někteří lidé jej slaví setkáním u ohně nebo svíček na znamení návratu světla a hvězdárny pořádají pozorování. Pro mnoho lidí je to hlavně den, od kterého se začíná „lámat“ zima k jaru a ráno i večer pomalu přibývá světla.

Kdy den připadá

Zimní slunovrat připadá obvykle na 21. nebo 22. prosince. V Česku nastal v roce 2025 21. prosince v 16:03, v roce 2026 nastane 21. prosince ve 21:50 a v roce 2027 až 22. prosince ve 3:42 středoevropského času. Den pracovního klidu to není.

Související dny

• Letní slunovrat
• Jarní rovnodennost
• Podzimní rovnodennost
• Štědrý den
• 4. adventní neděle