Štědrý den

Původ a název

Štědrý den je předvečer Narození Páně. Název odkazuje ke štědrosti, k bohaté večeři a obdarovávání, které tento den zakončují; sám o sobě není církevním svátkem, liturgicky jde o vigilii. Dárky podle české tradice nosí Ježíšek, nikoli postava bělovousého dědečka; jméno vyjadřuje představu, že vše dobré přichází od Boha. Ke dni patřil půst, po kterém měly děti večer uvidět zlaté prasátko, a řada zvyků, jimiž se věštila budoucnost.

Historie

Štědrovečerní kapr se rozšířil až ve druhé polovině 19. století a smažený kapr přišel do české kuchyně z rakouské kuchyně. Bramborový salát se objevuje kolem druhé světové války. Vánočka v podobě pleteného bílého pečiva má kořeny ve středověku. Dnem pracovního klidu se Štědrý den stal zákonem č. 167/1990 Sb., účinným od 10. května 1990, na návrh poslance Ivana Fišery. Zákon č. 245/2000 Sb. jej zařadil mezi ostatní svátky. Od roku 2016 smějí mít velké obchody 24. prosince otevřeno jen do 12 hodin.

Tradice a oslavy

Den se drží půst „na zlaté prasátko“. Večeře začíná rybí polévkou, následuje smažený kapr s bramborovým salátem, k tomu vánočka a cukroví. Pod talíř se dává rybí šupina pro peníze a nikdo nemá od stolu vstát dřív, než všichni dojedí. Po večeři se rozbalují dárky od Ježíška, zpívají koledy a věští: krájí se jablko (hvězdička znamená zdraví), lije olovo, pouštějí se lodičky ze skořápek ořechů a dívky hází střevícem přes rameno. Den končí půlnoční mší. Obchody zavírají v poledne.

Kdy den připadá

Štědrý den připadá vždy na 24. prosince. Od roku 1990 je dnem pracovního klidu a zákon č. 245/2000 Sb. jej řadí mezi ostatní svátky. Navazují na něj 1. a 2. svátek vánoční, 25. a 26. prosince, takže Vánoce v Česku přinášejí tři volné dny.

Související dny

• 1. svátek vánoční
• 2. svátek vánoční
• 4. adventní neděle
• Mikuláš
• Tři králové