Jarní rovnodennost

Původ a název

Rovnodennost je okamžik, kdy se Slunce nachází v rovině zemského rovníku a jeho paprsky dopadají kolmo na zemskou osu. Na celé Zemi jsou pak den a noc přibližně stejně dlouhé, odtud český název. Na severní polokouli jarní rovnodennost ukončuje astronomickou zimu a začíná astronomické jaro. Latinský termín aequinoctium znamená „stejná noc“. Od jarní rovnodennosti se odvozuje i datum Velikonoc.

Historie

Jarní rovnodennost sledovala už starověká astronomie a mnoho kalendářů začínalo rok právě na jaře. Nicejský koncil roku 325 svázal výpočet Velikonoc s jarní rovnodenností. Posun skutečné rovnodennosti oproti juliánskému kalendáři vedl roku 1582 k zavedení gregoriánského kalendáře, který vrátil rovnodennost zhruba na 20. března. Pravidlo přestupných let ji v něm drží mezi 19. a 21. březnem.

Tradice a oslavy

Rovnodennost sama v Česku zvláštní svátek nemá, jarní lidové zvyky se ale soustřeďují do týdnů kolem ní: na Smrtnou neděli se v mnoha obcích vynáší Morana, slaměná figura zimy, a hází se do potoka. Školy a školky vítají jaro a hvězdárny a planetária pořádají pozorování. Začátek astronomického jara se často zmiňuje v předpovědích počasí. Od rovnodennosti jsou dny delší než noci až do podzimu.

Kdy den připadá

Jarní rovnodennost připadá na 19. až 21. března, nejčastěji na 20. března. Přesný okamžik se rok od roku posouvá: v Česku v roce 2026 nastane 20. března v 15:45, v roce 2027 20. března ve 21:24 a v roce 2028 20. března ve 3:17 středoevropského času.

Související dny

• Podzimní rovnodennost
• Letní slunovrat
• Zimní slunovrat
• Velikonoční neděle