Podzimní rovnodennost

Původ a název

Při podzimní rovnodennosti přechází Slunce rovinu zemského rovníku ze severní polokoule na jižní. Den a noc jsou na celé Zemi přibližně stejně dlouhé a na severní polokouli končí astronomické léto a začíná astronomický podzim. Od tohoto okamžiku jsou noci delší než dny, až do jarní rovnodennosti. Latinské aequinoctium znamená „stejná noc“.

Historie

Podzimní rovnodennost sledovala astronomie od starověku, protože spolu s jarní rovnodenností a slunovraty dělí rok na čtyři astronomická období. V zemědělském kalendáři spadala do doby sklizně a vinobraní. Gregoriánská reforma kalendáře z roku 1582 udržuje podzimní rovnodennost kolem 22. až 23. září. Na stejné období připadá v Česku státní svátek 28. září, Den české státnosti.

Tradice a oslavy

Rovnodennost sama v Česku zvláštní lidový svátek nemá, okolní týdny ale patří k vinobraní a dožínkovým slavnostem, jarmarkům a svatováclavským poutím. Hvězdárny pořádají večerní pozorování. Pro mnoho lidí je podzimní rovnodennost připomínkou, že se blíží změna času na zimní, která přichází poslední neděli v říjnu. Školy a školky v tomto období vítají podzim pouštěním draků a výstavami plodů ze zahrad.

Kdy den připadá

Podzimní rovnodennost připadá na 21. až 24. září, nejčastěji na 22. nebo 23. září. V Česku nastane v roce 2026 23. září ve 2:05, v roce 2027 23. září v 8:01 a v roce 2028 22. září ve 13:45 středoevropského letního času. Den pracovního klidu to není.

Související dny

• Jarní rovnodennost
• Zimní slunovrat
• Letní slunovrat
• Den české státnosti