Den české státnosti

Původ a název

Datum odkazuje na smrt knížete Václava z rodu Přemyslovců. Václava zabili ve Staré Boleslavi družiníci jeho bratra Boleslava I., nejspíš v roce 935; starší prameny uváděly rok 929. Václav byl brzy uctíván jako mučedník a stal se hlavním patronem Čech a Moravy. Jeho jméno nese Svatováclavská koruna i jedna z nejstarších českých duchovních písní, Svatý Václave, vévodo české země, a jeho jezdecká socha od Josefa Václava Myslbeka stojí na nejznámějším pražském náměstí.

Historie

Za první republiky byl 28. září od roku 1925 památným dnem podle zákona č. 65/1925 Sb. Zůstal jím i v době protektorátu, ale zákon č. 93/1951 Sb. jej od roku 1952 vypustil. Po roce 1989 se objevily návrhy svátek obnovit a v březnu 2000 jej navrhl sněmovní výbor; název Den české státnosti prosadil poslanec Vlastimil Tlustý. Zákon č. 245/2000 Sb. z něj od 9. srpna 2000 udělal státní svátek. Od roku 2016 mají obchody s prodejní plochou nad 200 m² v tento den zavřeno.

Tradice a oslavy

Hlavní slavností je Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi, která má současnou podobu od roku 2003 a vrcholí mší českých biskupů na Mariánském náměstí; v roce 2009 sloužil poutní mši na Proboštské louce u Staré Boleslavi papež Benedikt XVI. Poutě se konají i v dalších kostelech zasvěcených svatému Václavovi a v Praze se lidé scházejí u Myslbekova pomníku na Václavském náměstí. Na budovách visí státní vlajky. Václavové slaví jmeniny a 28. září je den pracovního klidu, často využívaný k podzimním výletům.

Kdy den připadá

Den české státnosti připadá každý rok pevně na 28. září. Je státním svátkem a dnem pracovního klidu, i když vyjde na sobotu nebo neděli; náhradní volno za něj zákon nedává.

Související dny

• Den vzniku samostatného československého státu
• Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
• Den upálení mistra Jana Husa
• Nový rok, Den obnovy samostatného českého státu
• Podzimní rovnodennost