Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Původ a název

Bratři Konstantin, později jako mnich Cyril, a Metoděj pocházeli ze Soluně a do Velkomoravské říše přišli v roce 863 na pozvání knížete Rostislava, který žádal o učitele schopné kázat v jazyce lidu. Konstantin vytvořil hlaholici, první slovanské písmo, a bratři přeložili bohoslužebné knihy do staroslověnštiny. Datum 5. července se životy bratří zjevně nesouvisí: určil je papež Pius IX. v roce 1863 k tisíciletému výročí na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku.

Historie

Lev XIII. rozšířil svátek encyklikou Grande munus z 30. září 1880 na celou katolickou církev. Za první republiky se 5. července stal od roku 1925 památným dnem podle zákona č. 65/1925 Sb. a tím zůstal i podle zákona č. 93/1951 Sb. Zákon č. 167/1990 Sb. z něj od 10. května 1990 udělal státní svátek a samostatná Česká republika jej převzala beze změny. Dnes jej uvádí § 1 zákona č. 245/2000 Sb.

Tradice a oslavy

Centrem oslav je Velehrad, kde se 4. a 5. července koná Národní pouť: slavnostní mše na nádvoří baziliky přitahuje poutníky z celé Moravy i Čech, předvečer patří koncertu a setkání lidí dobré vůle. Na budovách visí státní vlajky. Spolu s následujícím Dnem upálení mistra Jana Husa tvoří 5. červenec dvoudenní volno na začátku letních prázdnin, takže mnoho lidí vyráží na dovolenou. Cyril a Metoděj mají v kalendáři jmeniny právě 5. července. Obchody mohou mít otevřeno.

Kdy den připadá

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje připadá každý rok pevně na 5. července. Je státním svátkem a dnem pracovního klidu; hned po něm následuje 6. července další státní svátek. Pokud vyjdou na víkend, náhradní volno se neposkytuje.

Související dny

• Den upálení mistra Jana Husa
• Den české státnosti
• Letní slunovrat
• Den vzniku samostatného československého státu