Den upálení mistra Jana Husa

Původ a název

Mistr Jan Hus, kazatel v pražské Betlémské kapli a rektor pražské univerzity, kritizoval prodej odpustků a mravní úpadek církve a kázal česky. Na koncil v Kostnici odjel pod ochranným listem krále Zikmunda, byl však uvězněn, odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen, protože odmítl odvolat své učení. Jeho smrt vyvolala husitské hnutí. Už od roku 1416, krátce po smrti Jeronýma Pražského, se den v Čechách připomínal jako neoficiální lidový svátek.

Historie

Husova památka se slavila až do roku 1621; po bělohorské porážce zakázal Ferdinand II. roku 1622 slavení 6. července. V 19. století se Hus stal symbolem národního obrození a v letech 1868 a 1883 se konaly velké poutě do Kostnice. Zákon č. 65/1925 Sb. učinil 6. červenec památným dnem, což vyvolalo diplomatický spor s Vatikánem (aféra Marmaggi). Zákon č. 204/1990 Sb. z něj od 18. května 1990 udělal státní svátek a zákon č. 245/2000 Sb. toto postavení potvrdil.

Tradice a oslavy

Už večer 5. července se konají vzpomínková shromáždění, lampionové průvody a v Praze tichý průvod se svíčkami k Vltavě. 6. července se slaví bohoslužby, zejména v Církvi československé husitské, pro kterou je to jeden z nejdůležitějších svátků, a v Českobratrské církvi evangelické. Pietní akty se konají u Husova pomníku na Staroměstském náměstí, v Betlémské kapli a v Husinci, kde se Hus narodil. Obchody smějí mít otevřeno. Spolu s 5. červencem tvoří svátek začátek letních dovolených.

Kdy den připadá

Den upálení mistra Jana Husa připadá vždy na 6. července. Je to státní svátek a den pracovního klidu. Den předtím, 5. července, je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, takže Česko má na začátku července dva volné dny po sobě.

Související dny

• Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
• Den české státnosti
• Den vzdělanosti