Jarní přílet vlaštovky obecné
Vlaštovka obecná se do Česka vrací hlavně od konce března do poloviny dubna a přílet doznívá v květnu. První vlaštovky se ukážou už v březnu.
Vrchol tahu: 5. dubna
Kdy vlaštovky přilétají
Přílet vlaštovky obecné do Česka probíhá hlavně od konce března do poloviny dubna a doznívá v květnu. První vlaštovky lze podle České společnosti ornitologické pozorovat už v březnu. Samci obvykle dorazí na hnízdiště o něco dříve než samice a hned obsazují místo, kde hnízdili v předchozím roce.
Cesta ze zimovišť v jižní a střední Africe je dlouhá až 10 000 km a vlaštovkám trvá zhruba čtyři týdny. Táhnou ve dne nepříliš vysoko nad zemí a potravu chytají cestou. Když jaro přinese chladné a deštivé dny, hmyz nelétá a vlaštovky se zdrží. Proto se termín prvního pozorování liší rok od roku i místo od místa a horské obce čekají na své vlaštovky déle než nížiny.
Ptačí posel jara
Lidé si přílet vlaštovek odedávna spojovali s příchodem jara a teplého počasí. Když se pod střechami objeví první vlaštovky, většina lidí ví, že zima definitivně skončila. Vlaštovka byla v roce 1992 vůbec prvním Ptákem roku, kterého Česká společnost ornitologická vyhlásila.
Vlaštovka ale není jediným jarním poslem. Patří k nim také jiřičky, břehule, kukačky a rorýsi, kteří přilétají nejpozději, na přelomu dubna a května. Vlaštovky a jiřičky často sdílejí stejné prostředí. Jiřičku poznáte podle zářivě bílého kostřece a méně vykrojeného ocasu a její hnízda jsou uzavřená a přilepená zvenku na budovách. Vlaštovka staví otevřené miskovité hnízdo, většinou uvnitř stavení na nějaké podložce.
Kde vlaštovky hnízdí
Vlaštovka je silně vázaná na lidská stavení. Hnízdí ve stájích, chlévech, stodolách, dílnách a pod mosty, hlavně na venkově, kde najde dost létajícího hmyzu. Hnízdo bývá obvykle ve výšce 2 až 3,5 m. Vyskytuje se od nížin až po horské boudy, například na Luční boudě v Krkonoších ve výšce 1 410 m n. m.
Hnízdo je malé architektonické dílo z kousků vlhké hlíny a bahna spojených slinami a na jedno padne 700 až 1 500 hrudek. Vracející se ptáci obvykle opraví staré hnízdo, které přečkalo zimu, a přidají k němu několik desítek nových hrudek. Hnízdí jednou až dvakrát do roka od května do srpna, v teplých letech i třikrát. Snůška má obvykle čtyři až pět vajec a sezení trvá asi dva týdny.
Jak poznat vlaštovku obecnou
Vlaštovka má modročerný hřbet, světlé bříško, červené čelo a hrdlo a hluboce vykrojený tmavý ocas s řadou bílých skvrn. Za letu vypadá skoro celá černá, a nejlépe ji proto určíte podle tvaru ocasu s dlouhými krajními pery a podle klouzavého letu. Mladé vlaštovky jsou o něco menší a mají kratší ocásek než rodiče.
Vlaštovky si neustále povídají, štěbetají a cvrlikají vsedě i za letu. Od rorýse se liší světlou spodinou těla, švitořivým hlasem a tím, že běžně sedají na dráty a střechy. Rorýs je celý tmavý, pronikavě křičí a na drátech ho neuvidíte. Když je po příletu chladno, drží se vlaštovky nízko nad rybníky a loukami, kde se hmyz drží těsně nad zemí.
Méně vlaštovek než dřív
Vlaštovek v Česku ubývá. Při sčítáních v letech 1985 až 1989 byla početnost odhadnuta na 400 až 800 tisíc párů, v letech 2001 až 2003 už na 320 až 640 tisíc párů. Jednotný program sčítání ptáků ukazuje od roku 1982 pokles zhruba o 20 %. Vlaštovka je zvláště chráněná v kategorii ohrožený druh a na červeném seznamu je vedena jako téměř ohrožená.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením je změna hospodaření v krajině: ubylo chovaných hospodářských zvířat a s nimi hmyzu i otevřených stájí. Na moderních omítkách odpuzujících vodu hnízda nedrží a padají. Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické upozorňuje, že vlaštovky stále čelí úbytku hnízdních příležitostí. Shazování obsazených hnízd je přitom nezákonné.
Jak vlaštovkám po příletu pomoci
Po náročné cestě potřebují vlaštovky hlavně přístup do stavení a dost potravy. Pomůže nechat otevřené okénko nebo dveře do stáje či kůlny, kde hnízdily loni, a nechat stará hnízda na místě. Opravit staré hnízdo je pro ptáky mnohem rychlejší než stavět nové. Kde chybí bláto na stavbu, pomůže na jaře udržovat malou kaluž s mokrou hlínou.
Vlaštovky se za to odvděčí: když krmí mláďata, uloví jedna vlaštovka nebo jiřička denně stovky mšic, jak připomíná Gabriela Dobruská z ČSO. Česká společnost ornitologická vydala pro zájemce příručku k pozorování vlaštovek, podle které lze sledovat, kdy se ptáci vrátili, kolik hnízd je obsazeno a kolik mláďat vylétlo.
Kdy den připadá
Opakující se jarní okno: první vlaštovky se objevují koncem března, hlavní přílet trvá do poloviny dubna a jednotliví ptáci dorážejí ještě v květnu. Chladné a deštivé jaro přílet zbrzdí.
Související dny
Časté otázky
- Kdy přilétají vlaštovky do Česka?
- Hlavně od konce března do poloviny dubna, jednotliví ptáci dorážejí až v květnu. První vlaštovky se dají zahlédnout už v březnu, chladné a deštivé jaro ale přílet zdrží.
- Odkud se vlaštovky vracejí?
- Ze zimovišť v jižní a střední Africe. Cesta dlouhá až 10 000 km jim trvá zhruba čtyři týdny a cestou musí přeletět Saharu.
- Jak rozeznat vlaštovku od jiřičky?
- Vlaštovka má červené hrdlo a dlouhá krajní ocasní pera a staví otevřené miskovité hnízdo uvnitř stavení. Jiřička má zářivě bílý kostřec, kratší ocas a uzavřené hnízdo lepí zvenku na budovy.
- Proč vlaštovek ubývá?
- Hlavně kvůli změnám v zemědělství: ubylo hospodářských zvířat, otevřených stájí a hmyzu. Na moderních omítkách navíc hnízda nedrží. Od roku 1982 klesly počty vlaštovek v Česku zhruba o pětinu.
Tento článek ještě čeká na důkladné ověření faktů, takže jednotlivé údaje nemusí být zatím zcela přesné.