Jarní přílet rorýse obecného

Rorýs obecný se do Česka vrací kolem 25. dubna. Hlavní vlna přilétá v první třetině května a do poloviny května rorýsi obsazují hnízdní dutiny.

25. dubna – 20. května 2026 →

Vrchol tahu: 5. května

Poslední z jarních poslů

Rorýs obecný přilétá z našich běžných tažných ptáků nejpozději. Podle Gabriely Dobruské z České společnosti ornitologické se v Česku objevuje na přelomu dubna a května, kdy už jsou čápi i vlaštovky dávno na hnízdech. Z dlouhodobých záznamů vyplývá, že středním datem příletu prvních rorýsů do Prahy je 25. duben.

Jako první přilétají staří hnízdící ptáci. Hlavní vlna jejich příletu následuje zhruba 7 až 14 dní po prvních jedincích, nejvíce rorýsů tedy dorazí v první třetině května. Kolonie se kompletují postupně během dnů až týdnů. Hlavní masa nehnízdících, převážně loňských ptáků přilétá ještě zhruba o 50 dní později, takže početná hejna nad městy v červnu tvoří z velké části mladí ptáci, kteří zatím nehnízdí.

Kde rorýse hledat

Rorýs je typickým ptákem měst. V Česku je zhruba 90 % hnízd na budovách, zbytek v budkách, skalních štěrbinách, zříceninách a stromových dutinách. Hnízdí v historických centrech, na sídlištích na okrajích velkých měst i na vícepatrových domech v malých obcích. Souvislým lesům se vyhýbá a vyskytuje se od nížin až do poloh nad 1 200 m n. m.

Přílet se nejlépe pozoruje u známých kolonií: na panelových domech, starých školách nebo kostelech. Za teplého večera krouží rorýsi v menších hejnech za hlasitého pronikavého křiku nad střechami a zalétají do větracích otvorů a škvír pod okapy. Na jediné budově jich může hnízdit i přes dvacet párů, jako na základní škole v Pečkách, kde ptáky dlouhodobě sledují ornitologové.

Proč rorýsi přilétají tak pozdě

Rorýs se živí výhradně takzvaným vzdušným planktonem, tedy hmyzem a dalšími drobnými členovci, kteří volně poletují ve vzduchu. Dokud je chladno a hmyz nelétá, neměl by rorýs co jíst, a proto se vrací až s nástupem opravdu teplého počasí. Když se počasí zhorší, létají rorýsi za potravou i desítky kilometrů od hnízda.

Zimu tráví v subsaharské Africe a na jednu cestu urazí přes 7 000 km. Na hnízdištích pak stráví v průměru jen 109 dní, z toho vlastní hnízdění zabere v průměru 95 dní. Celý pobyt v Česku se tak vejde do necelých čtyř měsíců a zpoždění na jaře si rorýsi nemohou dovolit. I proto míří po příletu rovnou do dutiny, kde hnízdili v předchozím roce.

Jak poznat rorýse od vlaštovky

Rorýs se často plete s vlaštovkou, ale blízkými příbuznými nejsou. Rorýs je celý tmavý, bez světlé spodiny těla, má dlouhá srpovitá křídla a krátký vidličnatý ocas. Měří 16 až 18 cm a rozpětí křídel má 42 až 48 cm. Vlaštovka má světlou spodinu, výrazně prodloužená krajní ocasní pera a třepetavější let.

Rozdíl je slyšet i bez dalekohledu. Vlaštovka švitoří, rorýs pronikavě křičí, nejčastěji když skupinky honí jedna druhou kolem domů. Rorýs je blízkým příbuzným kolibříků a běžně letí rychlostí 10 až 40 km/h, při honičkách ale dosahuje 140 až 200 km/h. Mimo hnízdění je téměř neustále ve vzduchu a spí i za letu, když plachtí ve výšce.

Kdy a jak rorýse sčítat

Česká společnost ornitologická se výzkumem a ochranou rorýsů soustavně zabývá od roku 2004. Podle její metodiky je nejvhodnější doba pro zjišťování obsazených hnízdních dutin 10. až 20. května, kdy jsou staří ptáci zpátky a dutiny obsazují. Druhé období, od 10. června do 20. července, připadá na krmení mláďat.

Rorýse je nejlepší sledovat ráno mezi 6. a 10. hodinou a večer mezi 16. a 21. hodinou, kdy ptáci nejčastěji přilétají k hnízdům. Hodí se teplé počasí bez silného větru a deště. Prokázané hnízdění znamená vidět ptáka, jak zalétá do dutiny nebo z ní vylétá. Hlášení pomáhají chránit hnízdiště, protože při zateplování domů rorýsi často o dutiny přicházejí.

Rorýsi a zateplené domy

V letech 2001 až 2003 hnízdilo v Česku 60 000 až 120 000 párů rorýsů a populace se zdá stabilní. Přesto patří mezi zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožený. Největší hrozbou je ztráta hnízdišť: při zateplování panelových domů se větrací otvory a škvíry, které rorýsi léta používali, zakrývají mřížkami nebo zaslepují.

Rorýsi jsou svým hnízdištím věrní a po návratu z Afriky hledají přesně to místo, kde hnízdili loni. Pokud najdou otvor zazděný, přicházejí o drahocenný čas, který jim v krátké sezoně chybí. Proto se při zateplování instalují náhradní budky. Kdo na jaře vidí rorýse kroužit kolem domu, kde se chystají opravy, může to ohlásit ornitologům, aby se hnízdiště stihlo ochránit.

Kdy den připadá

Opakující se jarní okno: první rorýsi se objevují kolem 25. dubna, hlavní vlna hnízdících ptáků přichází zhruba o 7–14 dní později a v polovině května obsazují dutiny. Chladné a deštivé počasí může přílet o několik dní zdržet.

Související dny

Časté otázky

Kdy přilétají rorýsi?
První rorýsi se v Česku objevují kolem 25. dubna, hlavní vlna hnízdících ptáků přichází v první třetině května. Nehnízdící mladí ptáci dorážejí ještě později, až v červnu.
Jaký je rozdíl mezi rorýsem a vlaštovkou?
Rorýs je celý tmavý, má dlouhá srpovitá křídla a pronikavě křičí. Vlaštovka má světlé bříško, dlouhá krajní ocasní pera a švitoří. Vlaštovky běžně sedají na dráty, rorýse na drátě neuvidíte.
Kde hnízdí rorýsi?
Asi 90 % hnízd v Česku je na budovách, hlavně ve větracích otvorech, škvírách pod střechou a na panelových domech. Zbytek hnízdí v budkách, ve skalách, zříceninách a stromových dutinách.
Proč rorýsi přilétají tak pozdě?
Živí se jen hmyzem chyceným ve vzduchu. Dokud je chladno a hmyz nelétá, nenašli by potravu, a proto se ze subsaharské Afriky vracejí až na přelomu dubna a května.

Tento článek ještě čeká na důkladné ověření faktů, takže jednotlivé údaje nemusí být zatím zcela přesné.

Mějte kalendář v kapse

Otevřít v mobilu