1. svátek vánoční

Původ a název

Lidový název Boží hod obsahuje staročeské slovo hod, tedy svátek či slavnost, které žije dál ve slově hody. Církevně jde o slavnost Narození Páně, hlavní den Vánoc: Štědrý den je jen jeho předvečer. Podle římské liturgie se o Vánocích slouží tři mše, v noci, za svítání a ve dne, a od půlnoční se oltář zahaluje do bílé barvy. Nejstarší doklad oslavy narození Krista 25. prosince pochází z Říma 4. století. Podle rozšířeného výkladu datum navázalo na zimní slunovrat, kdy se den začíná prodlužovat.

Historie

V českých zemích patří Boží hod k nejstarším křesťanským svátkům a byl dnem pracovního klidu po celá staletí. Za komunistického režimu zůstal 25. prosinec volným dnem, ale stát se snažil Vánoce zesvětštit: v 50. letech měl Ježíška nahradit Děda Mráz. Veřejných oslav Vánoc jako narození Ježíše Krista se českoslovenští občané znovu dočkali až v prosinci 1989. Dnes je 1. svátek vánoční ostatním svátkem podle § 2 zákona č. 245/2000 Sb. Od roku 2016 musí mít obchody s prodejní plochou nad 200 m² v tento den zavřeno.

Tradice a oslavy

Den začíná pro věřící půlnoční mší z předchozí noci nebo sváteční bohoslužbou dopoledne. Ke Vánocům neodmyslitelně patří Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby z roku 1796, známá podle úvodních slov jako Hej, mistře. Na stůl přichází nejlepší jídlo v domě, tradičně pečená husa nebo kachna se zelím a knedlíkem, dnes často i krůta. Lidová tradice zakazovala na Boží hod těžkou práci, praní prádla a dokonce i stlaní postele. Rodiny se navštěvují, dojídá se cukroví a mnoho lidí se dívá na vánoční pohádky. V kostelech a na náměstích stojí betlémy, které Češi stavěli doma i v době, kdy byly v kostelech zakázané.

Kdy den připadá

1. svátek vánoční připadá každý rok pevně na 25. prosince. Den volna platí i tehdy, když vyjde na sobotu nebo neděli, ale náhradní volno za něj zákon nedává. Následuje 2. svátek vánoční 26. prosince.

Související dny

• Štědrý den
• 2. svátek vánoční
• 4. adventní neděle
• Zimní slunovrat
• Tři králové