Jmeniny v Česku: kdo má dnes svátek a kdo určuje kalendář

Kdo má dnes svátek? Odpověď najdete v kalendáři jmen, který přiřazuje skoro každému dni v roce jedno nebo dvě křestní jména, a nejrychleji na stránce svátek dnes. Méně známé je, kdo ten kalendář vlastně sestavuje. Do roku 1989 o jménech rozhodovala kalendářní komise při tiskárnách v Kolíně. Dnes žádný úřad data svátků neurčuje a každý vydavatel si může jména rozdělit po svém.

Svátek, nebo jmeniny?

Čeština používá pro oslavu jména dvě slova. Jmeniny jsou přesnější výraz, svátek běžnější, a proto se lidé ptají „kdo má dnes svátek“, i když slovo svátek znamená také státní svátek.

Zvyk má církevní kořeny. Podle hesla Jmeniny vychází z katolického uctívání svatých: každý svatý má v roce svůj den, zpravidla výročí smrti, a kdo nese jeho jméno, slaví ten den jako svůj. Jméno dané při křtu bylo zároveň volbou osobního patrona. Stejné heslo uvádí, že český občanský kalendář z církevního původně vycházel, ale postupně doznal mnoha změn.

Na několika státních svátcích nemá podle seznamu, který používá Český kalendář, svátek nikdo: 1. ledna, 1. a 8. května, 6. července a 28. října. Jinde jméno a státní svátek splývají: 5. července slaví Cyril a Metoděj, jejichž jména nese i samotný Den slovanských věrozvěstů, a 28. září, na Den české státnosti, má svátek Václav.

Kdo sestavoval kalendář jmen do roku 1989

Vznik dnešního kalendáře popisuje jazykovědkyně Jana Pleskalová v kapitole Jméno a kalendář své knihy Vlastní jména osobní v češtině (Masarykova univerzita, 2014). Před rokem 1989 rozhodovala o úpravách státního kalendáře kalendářní komise při Obchodních tiskárnách v Kolíně. Zasedali v ní zástupci ministerstva vnitra, ministerstva kultury a Ústavu pro jazyk český, který zastupovala onomastička Miloslava Knappová.

Komise měnila kalendář pomalu, aby zůstal stabilní, zhruba o tři až pět jmen ročně. Jména, o která už téměř nebyl zájem, z kalendáře vypadávala. Na jejich místo přicházela tři druhy jmen:

• přechýlená ženská jména, třeba Petra, protože ženy nechtěly slavit svátek v den mužského jména,
• oblíbená cizí jména, například Patrik,
• formální domácké podoby, jako Radek nebo Tereza.

Počet dnů v roce přitom navýšit nejde. Komise proto postupně škrtala některé významné dny, mezi nimi Den horníků, a uvolněná data dávala dalším často používaným jménům. Když cizí jméno v kalendáři chybělo, doporučovala Knappová řídit se cizími kalendáři.

Podle hesla Jmeniny v Česku se poslední pracovní schůzka v kolínských tiskárnách za účasti ministerstva vnitra konala v roce 1996. Většina vydavatelů dodnes používá občanský kalendář z počátku 90. let a podle svého uvážení k některým dnům doplňuje další jméno.

Kdo dnes rozhoduje, kdy má kdo svátek

Nikdo. Ústav pro jazyk český v jazykové poradně výslovně uvádí, že v Česku už neexistuje žádná kalendářová komise a že o datech svátků nerozhoduje ani ústav, ani podobná instituce. Každý vydavatel kalendářů si může libovolně určit, jaké jméno a kolik jmen k jednotlivým dnům přiřadí. Většina vydavatelů se podle ústavu drží tradice, ale existují i kalendáře se jmény zvířat nebo s příjmeními.

Zákon to nemění. Zákon č. 245/2000 Sb. stanoví státní svátky, ostatní svátky a významné dny, jména v něm nejsou. Na tuto mezeru upozorňuje i knihovní služba Ptejte se knihovny: obsah jmenného kalendária nepodléhá žádnému schvalování a čtenářům, kteří se ptali, proč se jejich jméno v kalendáři přesunulo nebo změnilo podobu, knihovna odpověděla, že o tom rozhoduje vydavatel.

Podle ústavu si navíc každý nositel jména může sám určit, kdy bude svátek slavit a zda vůbec. U jmen, která v kalendáři chybějí, odkazuje ústav na příručku Jak se bude vaše dítě jmenovat? od Miloslavy Knappové. Pro Elisabeth příručka doporučuje 19. listopadu, kdy slaví Alžběta, a ústav dodává, že lze zvolit i 5. října, kdy má svátek Eliška. Rose a Rosalina mohou podle příručky slavit s Růženou 13. března.

Kalendář jmen v číslech

Kalendář, který používá Český kalendář, obsahuje 372 jmen rozložených do 358 dnů. Jde o 371 různých jmen, protože Petr má svátek dvakrát, 22. února a 29. června. Čtrnáct dnů nese dvě jména, třeba 29. června Petr a Pavel nebo 24. prosince Adam a Eva. Na 29. února, který se v kalendáři objeví jen v přestupném roce, slaví Horymír. Příště to bude v roce 2028.

Osm dnů zůstává bez jména:

Jiný vydavatel může některý z těchto dnů jménem obsadit. Heslo Jmeniny v Česku například u 28. října uvádí jména Jidáš a Alfred. Pokud vám v nástěnném kalendáři vychází svátek jinak než v telefonu, nejde o chybu, ale o dva různé seznamy.

Jak se v Česku slaví svátek

Svátek má v Česku větší váhu, než je ve světě obvyklé. Pleskalová píše, že jména v kalendáři uvádí jen část zemí a že kdo své jméno v českém kalendáři nemá, „cítí se ošizen“. Slavení podle ní podporují květinářství, která každý den připomínají, kdo má svátek, a rozhlasové a televizní gratulace, ve kterých blízcí oslavencům veřejně věnují písničku.

Podle hesla Jmeniny je zvykem nositelům jména popřát a případně je obdarovat. Obvyklé přání zní „Všechno nejlepší k svátku“ a dárkem bývá květina nebo drobnost. Svátek má proti narozeninám praktickou výhodu: jeho datum stojí v kalendáři, takže kolegové a známí nemusejí znát datum vašeho narození.

Zvyk má i dlouhou úřední stopu. V Rakousku-Uhersku byly jmeniny císaře a císařovny na odborných a středních školách dny prázdnin. Heslo Jmeniny v Česku to dokládá Kalendářem pokrokového studentstva z let 1905 a 1911.

Kdo má dnes svátek: jak to zjistit

Nejrychlejší cesta je stránka svátek dnes, která každý den ukazuje dnešní jméno a jména na nejbližší dny. Když hledáte opačně, tedy kdy má svátek konkrétní člověk, použijte hledání svátku. Každé jméno z kalendáře má navíc vlastní stránku v přehledu jmen, například Václav nebo Marie.

Pro orientaci svátky několika známých jmen v občanském kalendáři:

Kdo nechce na svátky blízkých zapomínat, může si je nechat zobrazovat přímo v kalendáři. Aplikace Český kalendář ukazuje jmeniny u každého dne vedle státních svátků a školních prázdnin.

Časté otázky

Kdo určuje, kdy má které jméno svátek? Dnes nikdo závazně. Do roku 1989 rozhodovala kalendářní komise při Obchodních tiskárnách v Kolíně. Podle Ústavu pro jazyk český dnes každý vydavatel přiřazuje jména podle vlastního uvážení.

Proč mám v různých kalendářích svátek jindy? Protože každý vydavatel může jména rozdělit jinak. Většina vychází z občanského kalendáře z počátku 90. let, ale některá jména přidává, přesouvá nebo píše v jiné podobě.

Moje jméno v kalendáři není. Kdy mám slavit? Termín si můžete zvolit sami. Ústav pro jazyk český v takových dotazech odkazuje na příbuzné české jméno, například Elisabeth může slavit s Alžbětou 19. listopadu.

Které dny jsou bez jména? V seznamu jmen Českého kalendáře je jich osm: 1. ledna, 6. ledna, 1. května, 8. května, 6. července, 28. října, 2. listopadu a 25. prosince.

Kdo má svátek 29. února? Horymír. Přestupný den bude příště v roce 2028.

Hlavní body

• Svátek a jmeniny jsou totéž. Zvyk vychází z katolického uctívání svatých a občanský kalendář se od církevního postupně vzdálil.
• Do roku 1989 rozhodovala komise v Kolíně. Měnila tři až pět jmen ročně a přidávala například ženské podoby jmen a oblíbená cizí jména.
• Dnes data svátků neurčuje žádný úřad. Ústav pro jazyk český potvrzuje, že každý vydavatel si jména rozděluje sám.
• Kalendář má 371 různých jmen a osm dnů bez jména, většinou na státních svátcích.
• Kdo má dnes svátek, ukáže stránka svátek dnes, a kdy slaví konkrétní člověk, najdete v hledání svátku.