Zimování severských hus na Nových Mlýnech

Husy polní a běločelé přilétají na Nové Mlýny od druhé poloviny října a zimují tu do března. Na střední nádrži pod Pálavou nocují tisíce hus.

20. října – 15. března 2027 →

Kdy severské husy na jižní Moravu přilétají

Pravidelný přílet prvních hejn severských hus na jižní Moravu začíná ve druhé polovině října. Maximální počty několika tisíc ptáků se na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny objevují v průběhu listopadu. Oba hlavní druhy, husa polní a husa běločelá, hnízdí na severské tundře a na jih je žene sněhová pokrývka. Na jižní Moravě hledají pole osetá ozimy a blízkost rozlehlé vodní plochy, kde mohou bezpečně nocovat.

Husy na Nových Mlýnech přitom nezačínají až s podzimem. Už od poloviny srpna se na nádrži shromažďuje pravidelně kolem 5 000 hus velkých, které hnízdí přímo u nás. Ty ale během podzimu většinou odtáhnou na jih Evropy a jejich místo zaujmou severské druhy. Husy polní a běločelé lze v Česku zahlédnout od září do března, hlavní zimní okno ale začíná s prvními severskými hejny v říjnu.

Proč právě Věstonická nádrž

Kaskádu Nových Mlýnů tvoří tři nádrže postavené v letech 1975 až 1989. Horní Mušovská a dolní Novomlýnská jsou volné vodní pláně bez ostrůvků a pro vodní ptáky málo přitažlivé. Střední, Věstonická nádrž o rozloze 1 031 ha je jiná: kromě Dyje do ní ústí také Jihlava a Svratka, je poměrně mělká a při provozní hladině na ní leží 26 ostrůvků. Od roku 1994 je přírodní rezervací a patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v zemi.

Dřív husy na jižní Moravě zimovaly hlavně v oblasti Lednických a Pohořelických rybníků, kde ornitologové sledovali zimní koncentrace až 20 000 ptáků už od počátku 20. století. Po napuštění Nových Mlýnů husy začaly jednoznačně dávat přednost střední nádrži. Na Lednicku se husy běločelé objevují dál, podle údajů ochrany přírody kolem 1 500 ptáků.

Den zimující husy: pole a nocoviště

Zimující husy tráví celý den na polích, kde se pasou na ozimech nebo sbírají v oranici zapomenutá kukuřičná zrna. Za potravou létají až do vzdálenosti 30 km od nádrže. Za šera se vracejí a nocují na volné vodě, a když nádrž zamrzne, usedají na led daleko od ostrůvků, odkud mají přehled. Ani v silných mrazech nezamrzá ústí Svratky a plocha pod přelivem z horní nádrže.

Nejpůsobivější podívaná se nabízí za lednového nebo únorového svítání z hráze střední nádrže. S hukotem, který připomíná projíždějící vlak, se z ledu zvedají obrovská hejna, rozpadají se do klínů a s křikem míří přes hráze do všech stran. Kolem zimujících hus se drží i několik desítek orlů mořských, kteří hledají oslabené nebo zraněné ptáky a jejichž přílet nad led vyvolá další vlnu vzlétajících hejn.

Mráz rozhoduje o počtech

Počet hus na nádrži se během zimy prudce mění. V listopadu vrcholí lovecká sezona a rušená hejna se rozptylují po krajině a rybničních soustavách, takže se všechna na jednom místě nesejdou. Když v prosinci začne silně mrznout a ozimy pokryje sníh, husy okamžitě odlétají jižněji. Po ústupu největších mrazů, což na jižní Moravě bývá obvykle poslední dekáda ledna, se vracejí a soustřeďují se na střední nádrži, i když je pokrytá silným ledem.

Husy reagují i na oblevu: větší oteplení je pošle k severu, další ochlazení je rychle vrátí zpět. V posledních desetiletích jsou počty na jižní Moravě vyšší na konci zimy, kdy husy táhnou zpět na hnízdiště, zatímco dřív bývaly vyšší na podzimním tahu. Během března pak hejna z jižní Moravy postupně mizí.

Husa polní, nebo běločelá

Ve smíšených hejnech dlouhodobě převažovala husa polní, v některých letech ale tvořily husy běločelé až polovinu ptáků a jejich podíl opakovaně roste. V únoru 2004 odhadl ornitolog Josef Chytil počet severských hus na nádrži na rekordních zhruba 34 000 a většinu tehdy tvořily husy běločelé.

Dospělou husu běločelou poznáte podle bílého čela a lemu kolem zobáku a podle tmavých příčných pruhů na světlejším břiše, nápadných hlavně za letu. Mladé husy běločelé bílé čelo ještě nemají a husám polním se velmi podobají, liší se hlavně tmavším peřím u kořene zobáku. Husa polní je tmavší a hnědší, s tmavou hlavou a krkem. Se stativovým dalekohledem lze mezi husami polními rozlišit i dva poddruhy. Vzácně se v hejnech objeví husa malá nebo berneška rudokrká.

Od desítek tisíc k dnešku

Počty severských hus se na střední nádrži mění rok od roku. Během druhé poloviny 20. století dosahovaly nejvyšší koncentrace obou druhů kolem 20 000 ptáků. V zimě 1993/94 se na nádrži shromáždilo kolem 50 000 hus a o rok později podle sčítání nejméně 80 000, pravděpodobně až 100 000 ptáků. V dalších sezonách klesly počty k 15 000, od roku 2000 znovu rostly a v zimě 2003/04 jich tu zimovalo kolem 30 000.

Pro pozorovatele z toho plyne, že obří hejna nejsou zaručená každý den. Nejlepší šance je při mrazivém počasí od konce ledna, kdy se už neloví a husy se stahují zpět na nádrž. Z Brna je to necelých 50 km a hráze střední nádrže jsou dobře dostupné. Stačí teplé oblečení, dalekohled a ochota přijít na hráz ještě před rozbřeskem.

Kdy den připadá

Opakující se zimní okno přes přelom roku: první hejna severských hus přilétají od druhé poloviny října a ptáci se na jižní Moravě drží do března. Kolik hus na nádrži v danou chvíli je, určuje hlavně mráz a sníh, takže se počty během zimy prudce mění.

Související dny

Časté otázky

Kdy jsou na Nových Mlýnech husy?
Severské husy přilétají od druhé poloviny října, nejvíc jich bývá v listopadu a po návratu z největších mrazů od konce ledna. Na jižní Moravě se drží do března. Husy velké, které tu hnízdí, se na nádrži shromažďují už od poloviny srpna.
Kde husy na Nových Mlýnech pozorovat?
Nejlépe z hráze střední, Věstonické nádrže za svítání, kdy hejna opouštějí nocoviště. Přes den se husy pasou na polích s ozimy až 30 km od nádrže a za šera se vracejí zpět na vodu nebo na led.
Kolik hus zimuje na Nových Mlýnech?
Záleží na zimě. Rekordní sezona v polovině 90. let přinesla nejméně 80 000 hus, v zimě 2003/04 jich tu zimovalo kolem 30 000. V době lovu nebo při silném mrazu se hejna rozptylují a na jednom místě jich bývá méně.
Jak rozeznat husu běločelou od husy polní?
Dospělá husa běločelá má bílé čelo kolem kořene zobáku a tmavé příčné pruhy na břiše. Husa polní je tmavší a hnědší, bez bílého čela a s tmavou hlavou. Mladé husy běločelé jsou husám polním velmi podobné.

Tento článek ještě čeká na důkladné ověření faktů, takže jednotlivé údaje nemusí být zatím zcela přesné.

Mějte kalendář v kapse

Otevřít v mobilu