Podzimní odlet čápa bílého
Čápi bílí opouštějí hnízda koncem července, v srpnu se slétají na louky a koncem srpna odlétají do Afriky. Hejna před odletem mívají i stovky ptáků.
Vrchol tahu: 25. srpna
Od opuštěného hnízda k odletu
Hnízdní sezona čápa bílého končí v létě. Hnízdění začíná v dubnu, na dvou až pěti vejcích sedí rodiče v průměru 33 dní a mláďata pak krmí ještě zhruba dva měsíce. Česká společnost ornitologická žádá pozorovatele, aby hnízda sledovali do počátku srpna, kdy mladí čápi hnízda opouštějí.
Koncem července už většina čápů svá hnízdiště opouští a shromažďuje se na loukách. Koncem srpna se pak vydává na dlouhou cestu do Afriky. Zatímco na jaře se čápi vracejí jednotlivě a nenápadně, při odletu v srpnu tvoří někdy velká hejna o stovkách jedinců. Pro pozorovatele je proto srpen nejlepší dobou, kdy vidět čápy pohromadě, a poslední týden měsíce bývá posledním, kdy kroužící hejna nad krajinou potkáte běžně.
Kde se čápi před odletem shromažďují
Čápi se před tahem drží tam, kde snadno najdou potravu: na čerstvě pokosených loukách, strništích a polích. Loví za chůze a sbírají hraboše a jiné drobné savce, žáby, drobné plazy a hmyz. V tom se liší od volavky popelavé, která na kořist zpravidla nehnutě číhá.
Kolik čápů se na polích sejde, záleží hodně na hraboších. V roce 2019, kdy se hraboši výrazně přemnožili, bylo během podzimní migrace možné vidět na polích neobvyklou podívanou: hejna čápů o desítkách až stovkách ptáků. Už během jara a léta se navíc po loukách potulují skupinky nehnízdících čápů, které mohou čítat i několik desítek ptáků. Na konci léta se k nim přidávají rodiny s mladými a hejna rostou.
Jak čápi táhnou
Čáp může vážit až kolem 4 kg a udržet tak těžké tělo ve vzduchu stojí hodně energie. Proto létá hlavně plachtěním: ve stoupavých teplých proudech krouží ve spirále do výšky a pak klouzavým letem pokračuje dál. Tah se tak odehrává ve dne a za slunečného počasí, kdy se nad krajinou tvoří termika. Chladno a déšť čápi přečkávají na zemi a využijí je k doplnění energetických zásob.
Ze stejného důvodu se vyhýbají otevřenému moři, nad kterým stoupavé proudy chybějí, a raději volí delší cestu nad pevninou. Moře překonávají jen v nejužších místech. Při tahu obvykle letí vysoko nebo společně krouží v hejnu, aby nabrali výšku. Kroužící skupina čápů nad obcí, která pak jeden po druhém odplachtí k jihu, je typickým obrazem konce srpna.
Západní a východní cesta
Česko leží na rozhraní dvou tahových cest. Západní vede přes nejužší místo Středozemního moře na západě do západní Afriky a čápi, kteří ji použijí, se už nemísí s ptáky z východní cesty. Ta obchází Středomoří z východu a končí ve východní a jihovýchodní Africe. Naši čápi využívají obě trasy v různé míře.
Ptáci z východní cesty se od listopadu do února zdržují v travnatých savanách a stepích Afriky. Nejvíce nálezů českých kroužkovanců pochází z jihu kontinentu, zhruba 9 000 km od hnízdiště. Část čápů ze západních a jižních Čech se naopak naučila zimovat ve Středomoří a velká část ptáků západní cesty tráví zimu na skládkách na jihozápadě Evropy. Několik jedinců každoročně neodletí vůbec a zkouší přezimovat doma, což se podaří jen tam, kde najdou dost potravy.
Jak poznat čápa v letícím hejnu
V letícím hejnu je čáp bílý dobře poznatelný podle bílého těla s černými letkami, dlouhého červeného zobáku a nohou přečnívajících za ocas. Krk drží za letu rovně natažený. Volavka popelavá, kterou na loukách potkáte ve stejné době, je šedá a létá s krkem stočeným do esa.
S jeřábem si čápa splete málokdo, kdo oba druhy slyšel. Jeřáb také létá s nataženým krkem, je ale celý šedý a za letu se hlasitě troubivě ozývá, zatímco čáp za letu mlčí. Čápi se ozývají hlavně na hnízdě, kde klapou zobákem. Hejno čápů navíc často nemá žádný tvar: ptáci krouží každý po svém v jednom stoupavém proudu a teprve nahoře se rozptýlí. Mladé čápy rozeznáte od dospělých podle matnějšího a tmavšího zobáku.
Co čápy čeká po odletu
O tom, jak se čápům v sezoně dařilo, vypovídá počet mláďat, která na konci léta vylétnou. Program Čapí hnízda České společnosti ornitologické sbírá od dobrovolníků údaje o sledovaných hnízdech až do doby, kdy mladí ptáci hnízdo opustí. V sezoně 2025 dobrovolníci napočítali 2 373 vylétlých mláďat, druhý nejlepší výsledek v historii programu.
Mladé čápy, kteří se teprve učí létat, ohrožují už doma nezabezpečené sloupy elektrického vedení. Další nebezpečí čekají na tahu. Pro čápy je klíčový Sahel, travnatý pás na jižním okraji Sahary, kde doplňují síly před přeletem pouště. Opakovaná sucha v této oblasti jsou pro ně podle ornitologů větší pohromou než všechna ostatní ohrožení dohromady.
Kdy den připadá
Opakující se podzimní okno od začátku srpna do první dekády září: mladí čápi opouštějí hnízda začátkem srpna a hlavní odlet připadá na konec srpna. Podle průběhu hnízdění a počasí se jednotliví ptáci zdrží i do září.
Související dny
Časté otázky
- Kdy odlétají čápi z Česka?
- Většina čápů opouští hnízdiště koncem července, v srpnu se shromažďuje na loukách a koncem srpna se vydává do Afriky. Jednotliví ptáci se mohou zdržet do září a několik jedinců u nás každoročně zkouší přezimovat.
- Proč čápi v srpnu tvoří velká hejna?
- Před odletem se rodiny s mladými i nehnízdící ptáci slétávají na místa s dostatkem potravy, hlavně na pokosené louky a strniště. Hejna mohou mít stovky ptáků, zvlášť v letech, kdy je na polích hodně hrabošů.
- Kam čápi z Česka odlétají na zimu?
- Česko leží na rozhraní západní a východní tahové cesty. Ptáci východní cesty zimují v savanách východní a jižní Afriky, část čápů západní cesty zůstává na jihozápadě Evropy a ve Středomoří.
- Kdy opouštějí mladí čápi hnízdo?
- Mláďata krmí rodiče asi dva měsíce po vylíhnutí a hnízda opouštějí obvykle do počátku srpna. Proto Česká společnost ornitologická žádá dobrovolníky, aby hnízda sledovali až do té doby.
Tento článek ještě čeká na důkladné ověření faktů, takže jednotlivé údaje nemusí být zatím zcela přesné.