Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Původ a název

Den spojuje dvě výročí. Na demonstraci 28. října 1939 byl postřelen student medicíny Jan Opletal a 11. listopadu zemřel; jeho pohřeb 15. listopadu na Albertově přerostl v protest. Nacisté odpověděli 17. listopadu 1939: popravili devět studentských funkcionářů v ruzyňských kasárnách, asi 1 200 studentů poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde 35 z nich zahynulo, a uzavřeli české vysoké školy. Mezinárodní studentská rada v Londýně v roce 1941 vyhlásila 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.

Historie

K 50. výročí uspořádali studenti 17. listopadu 1989 povolený pochod z Albertova na Vyšehrad. Dav pak zamířil k centru a na Národní třídě jej kolem 21:20 obklíčily a zbily pořádkové jednotky. Zásah spustil sametovou revoluci: 19. listopadu vzniklo Občanské fórum, 27. listopadu proběhla generální stávka a 29. prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Od roku 1990 byl 17. listopad významným dnem, zákon č. 245/2000 Sb. z něj udělal státní svátek a novela č. 48/2019 Sb. doplnila do názvu Mezinárodní den studentstva.

Tradice a oslavy

Lidé zapalují svíčky a pokládají květiny u pamětní desky na Národní třídě, kde v roce 1989 zasáhla policie, a na Albertově, odkud vyšel studentský průvod. Studenti a akademici pořádají vzpomínkové akce, koncerty a debaty a v Praze bývá Národní třída celý den plná lidí. Ústavní činitelé kladou věnce u pamětních míst a na budovách visí státní vlajky. Jde o státní svátek a den pracovního klidu, ale obchody mohou mít otevřeno, protože se na tento den zákon o omezení prodeje nevztahuje.

Kdy den připadá

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připadá každý rok pevně na 17. listopadu. Je státním svátkem a dnem pracovního klidu; pokud vyjde na víkend, náhradní volno se neposkytuje.

Související dny

• Den vzniku samostatného československého státu
• Den památky Jana Palacha
• Den samizdatu
• Den památky obětí komunistického režimu
• Den české státnosti