Valentýn

Původ a název

Svátek nese jméno svatého Valentina, římského kněze a biskupa, který podle tradice zemřel mučednickou smrtí kolem roku 269. Římské martyrologium slaví jeho svátek 14. února. Se zamilovanými začal den spojovat až ve 14. století anglický básník Geoffrey Chaucer a jeho okruh; z toho vyrostla většina pozdějších legend o Valentinovi jako patronovi zamilovaných. Do češtiny přešel svátek pod lidovým tvarem Valentýn, přáníčka se nazývají valentýnky.

Historie

Valentin má v Praze i starší stopy: na Starém Městě stával středověký kostel sv. Valentina, který byl odsvěcen roku 1792 a ve druhé polovině 19. století zbořen. Ve vyšehradské bazilice sv. Petra a Pavla byl roku 2002 znovu nalezen barokní relikviář s ostatkem připisovaným svatému Valentinovi. Valentýn jako svátek zamilovaných se do českého prostředí šíří pozvolna, z velké části pod vlivem obchodu, a vedle něj zůstává oblíbený i domácí první máj.

Tradice a oslavy

Zamilované páry si dávají valentýnky, květiny, nejčastěji růže, čokoládu a drobné dárky ve tvaru srdce. Restaurace nabízejí valentýnská menu a kina romantické filmy. Část lidí svátek odmítá jako komerční a dává přednost polibku pod rozkvetlým stromem 1. května. Na Vyšehradě, kde je uložen ostatek připisovaný svatému Valentinovi, si den připomínají i věřící. Den volna to není, takže se slaví hlavně večer.

Kdy den připadá

Valentýn připadá vždy na 14. února, den svátku sv. Valentina v římském martyrologiu. Den pracovního klidu to není. V českém kalendáři má téhož dne jmeniny Valentýn.

Související dny

• Svátek práce
• Hromnice
• Mezinárodní den žen