Květnové povstání českého lidu

Původ a název

Na sklonku druhé světové války se v Čechách a na Moravě začátkem května 1945 bouřily desítky měst a obcí. Nejznámější je Pražské povstání, které vypuklo 5. května 1945 bojem o budovu Českého rozhlasu. Rozhlasoví pracovníci vysílali výzvy o pomoc a Česká národní rada vyhlásila konec protektorátu a převzala moc. Během noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze asi 1 600 barikád. Den nese název podle celého lidového povstání, nejen podle bojů v Praze.

Historie

6. května se do bojů zapojily jednotky Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova, které obsadily letiště v Ruzyni a velkou část západní Prahy, 7. května se však stáhly. 8. května uzavřel německý generál Toussaint s Českou národní radou dohodu o ukončení bojů a ráno 9. května dorazily do centra Prahy sovětské tanky. Při povstání zahynulo nejméně 2 898 Čechů. Významným dnem se 5. květen stal od 10. května 1990 a zákon č. 245/2000 Sb. jej řadí mezi významné dny.

Tradice a oslavy

V Praze se kladou věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě, kde se konají pietní akty za účasti představitelů státu a pamětníků, a u pamětních desek padlých, které jsou rozesety po celém městě. Rozhlas si výročí připomíná zvláštním vysíláním. Vzpomínky se konají i v dalších městech, která se v květnu 1945 připojila k povstání. Na mnoha domech vlají vlajky. Významný den je pracovním dnem, školy a úřady fungují běžně.

Kdy den připadá

Květnové povstání českého lidu se připomíná vždy 5. května. Jde o významný den České republiky podle § 4 zákona č. 245/2000 Sb., není to tedy den pracovního klidu. Navazuje na něj státní svátek Den vítězství 8. května.

Související dny

• Den vítězství
• Den hrdinů druhého odboje
• Den národního vzdoru
• Svátek práce