2. adventní neděle

Původ a název

Druhá adventní neděle pokračuje v přípravě na Vánoce. V katolické liturgii jí dominuje postava Jana Křtitele, který v evangeliu vyzývá k obrácení a připravuje cestu Pánu. Liturgická barva zůstává fialová. Lidově se jí říká bronzová, ale tento název je pozdní, spojený s předvánočními nákupy, a s církevní tradicí nesouvisí. V týdnu kolem ní leží dva oblíbené lidové svátky: svatá Barbora 4. prosince a svatý Mikuláš.

Historie

Čtyři adventní neděle převzala česká církev s římským ritem a jejich pořadí se po staletí nemění. Svatý Mikuláš, biskup z Myry, je patronem dětí a jeho svátek připadá na 6. prosince; české obchůzky s čertem a andělem se konají už v předvečer. Adventní věnec s čtyřmi svícemi, které se postupně zapalují, se v Čechách prosadil až ve druhé polovině 20. století.

Tradice a oslavy

Rodiny zapalují druhou svíci na věnci, obvykle při nedělním odpoledni nebo večeři. Na svatou Barboru si lidé řežou třešňové větvičky, barborky; když do Štědrého dne vykvetou, má podle pověry svobodná dívka do roka svatbu. Večer 5. prosince chodí po domech Mikuláš s čertem a andělem a děti dostávají za básničku nebo písničku nadílku v punčoše nebo balíčku. Adventní trhy jsou v plném proudu a pokračují roráty.

Kdy den připadá

2. adventní neděle připadá na třetí neděli před 25. prosincem, tedy vždy mezi 4. a 10. prosincem. Je o týden pozdější než 1. adventní neděle a dva týdny po ní následuje 4. adventní neděle.

Související dny

• 1. adventní neděle
• 3. adventní neděle
• 4. adventní neděle
• Mikuláš