Servác

Původ

Servác je počeštěná podoba latinského jména Servatius. To je odvozeno od slovesa servare, „chránit, zachraňovat, uchovávat“. Jméno se vykládá jako „chráněný, zachráněný“ nebo „ochránce“. Rozšířilo se díky svatému Servácovi, biskupovi z Tongeren ve 4. století, jehož kult byl ve středověku populární v celé střední Evropě.

Význam

„Zachráněný“ nebo „ochránce“, z latinského servare. Jméno spojuje ochranu a bezpečí.

Kulturní odkazy

Servác slaví v českém kalendáři svátek 13. května a patří k takzvaným ledovým mužům. Lidová pranostika „Pankrác, Servác, Bonifác“ varuje před posledními mrazíky v polovině května, kdy ještě hrozí škody na květu a sazenicích. Řadu uzavírá 15. května studená Žofie. Svatý Servác byl biskupem v Tongeren a zemřel v Maastrichtu. Z českých dějin je známý Servác Engel z Engelsflussu, který se vyznamenal při obraně Prahy proti Švédům roku 1648, a novinář a spisovatel Servác Heller.

Oblíbenost

Servác je dnes v Česku velmi vzácným jménem, které se novorozencům prakticky nedává. Většina lidí ho zná především z pranostiky o ledových mužích, díky níž je však jméno všeobecně povědomé.

Příbuzná jména

• Servácek
• Servatius
• Serwacy
• Servaas