Hanuš

Původ

Hanuš je česká podoba německého Hannes, Hans, tedy zkrácené podoby jména Johannes. Základem je hebrejské Jóchanán („Hospodin je milostivý“), stejně jako u jména Jan. Ve středověkých Čechách se jméno šířilo v městském prostředí s německými obyvateli a postupně se stalo samostatným jménem s typicky českou koncovkou -uš.

Význam

„Bůh je milostivý“. Česká podoba německého Hannes, Hans, tedy domácké podoby jména Johannes, česky Jan.

Kulturní odkazy

Hanuš slaví svátek 6. října. Do české kultury jméno pevně vepsala pověst o mistru Hanušovi, tvůrci pražského orloje, kterého podle pražské pověsti dali konšelé oslepit, aby nemohl podobné dílo postavit jinde. Ve skutečnosti orloj sestrojil kolem roku 1410 hodinář Mikuláš z Kadaně a Jan Růže, zvaný mistr Hanuš, ho od roku 1475 spravoval a upravoval. Mezi nositele patří básníci Hanuš Bonn a Hanuš Fantl, kteří oba zahynuli v Mauthausenu, nebo malíř Hanuš Schwaiger.

Oblíbenost

Hanuš bylo v Česku vždy spíše vzácné jméno, oblíbenější v 19. a na počátku 20. století. Dnes se mezi novorozenci objevuje jen ojediněle, ale díky pověsti o orloji je všeobecně známé.

Příbuzná jména

• Hanoušek
• Hanes
• Hans
• Jan
• Honza