František

Původ

František pochází z italského Francesco, které původně nebylo křestním jménem, ale přezdívkou „Francouzek“. Tak se říkalo synovi asiského kupce Giovannimu Bernardonemu, pozdějšímu sv. Františkovi, protože se od matky naučil francouzsky. Základem je germánské Frank, jméno kmene Franků, které se vykládá jako „svobodný muž“ a někdy se spojuje i se slovem pro oštěp. Díky světci se jméno rozšířilo po celé Evropě.

Význam

„Francouzek“, v širším smyslu „svobodný muž“, od jména germánského kmene Franků.

Kulturní odkazy

František má svátek 4. října, v den sv. Františka z Assisi, zakladatele františkánského řádu. V českých dějinách jde o jedno z nejvýznamnějších jmen: František Palacký je nazýván Otcem národa, František Ladislav Rieger vedl staročeskou politiku, František Křižík proslavil Prahu obloukovou lampou a František Kupka byl průkopníkem abstraktní malby. Básníci František Hrubín a František Halas patří ke klasikům české poezie. Domácích podob je mnoho: Franta, Fanda, Fráňa, Ferda nebo Františku, zvláště v lidových písních.

Oblíbenost

František byl po staletí jedním z nejčastějších mužských jmen v českých zemích, zejména v 18. až 20. století. Ve druhé polovině 20. století jeho obliba klesla, po roce 2000 se však vrátil a podle Wikipedie byl v lednu 2006 podle údajů ČSÚ 25. nejčastějším jménem novorozených chlapců.

Příbuzná jména

• Franta
• Fanda
• Fráňa
• Ferda
• Františka